Dětská noha a odpovědnost za její zdravý vývoj

Už v předporodních kurzech by měla budoucí maminka získat informaci o správné velikosti dupaček, které mají mnohdy malou chodidlovou část a tísní nožičku a brání tím správnému vývoji chodidla. Dávejte miminku takové dupačky, kde budou mít nožičky dostatek prostoru, aby miminko mohlo hýbat prstíky obdobně jako prsty na rukou. Některé maminky, aby neurazily příbuzné, dávají miminkům malé ponožky nebo pletené bačkůrky a nehledí, že svírají bérec a tím omezují prokrvení nožky. Vždy je dobré si pamatovat, že objem ponožky by měl být volný tak, aby po sejmutí se neobjevily žádné rýhy na končetině. Výsledkem zaškrcující ponožky jsou poruchy růstu nožičky do délky, objemu nebo i různé deformity prstíků.

První rok dítěte je obdobím velice bouřlivým. Z ležícího kojence se na konci prvního roku stává cupitající jedinec. Nesmíme však zapomínat, že každé dítě je jiné a u každého je psychomotorický vývoj jedinečný. Vývoj probíhá ve skocích a dítě se učí dovednosti prakticky ve stejné posloupnosti jako ostatní, jen se liší doba, za kterou dovednosti zvládne. A tak se vybízí další odpovědnost maminek. Nesnašte se posuzovat vývoj svého dítěte s dítětem kamarádky, které je třeba o něco málo v dovednostech rychlejší. Ve snaze dosáhnout na tyto dovednosti např. rychlejšího sedu, stoje nebo chůze podkládáním, předčasným stavěním, voděním za ručičky, můžete velice narušit přirozený vývoj pohybové soustavy svého dítěte. Přeskočením vývojové fáze se zakládá porucha pohybového vzorce s následným oslabením svalových struktur a vznikem funkční poruchy nohy.

Totéž platí o předčasném obouvání dětí. Pro správný vývoj funkce potřebuje dětská nožka volnost. Mnohé výzkumy potvrdily, že dítě dokáže nejlépe udržet rovnováhu, když je bosé. Celé tělo funguje jako jakýsi řetězec, a proto potíže vzniklé prvotně v dolní části se mohou projevit ve zcela jiné oblasti. Stejně je tomu i v opačném směru. Vlivem předčasného obutí potlačujeme přenos informací z receptorů na chodidle do centra, omezujeme přirozenou úchopovou schopnost a někdy i nevhodnou botou můžeme vyvolat vznik bolestí, únavy, deformit. Statistiky udávají jen 3% vrozených vad nohou, takže pokud dítě nemá vadu a nožička se fyziologicky vyvíjí, není důvod obouvat dítě dříve, než začne samo chodit.

Nohy nás nosí celý život, denně ujdeme v průměru asi 10 000 kroků, za život asi tak 40 000 km, při sportu, nadváze je zátěž na naše nohy mnohem vyšší. Pokud chceme, aby naše děti měly zdravé nohy, musíme o jejich nožičky už od narození dobře pečovat a také naučit této péči i děti samotné.